Kubovy čarodějnice
ráno prší tam. to snad není možný. celý týden bylo tak hezky a zrovna dneska musí pršet. tak sem se těšil, že budeme sedět venku,
Neboli taková kronika toho co máme za sebou. A píšou ji sami účastníci! Někdy je to věcná reportáž a někdy zajímavý pohled na akci. Někdy humorný kousek a někdy zase povídka na pokračování. Všechny určitě stojí za přečtení. Nejen těm, kteří se zúčastnili. Ale především těm, kdo se teprve rozhodují, jestli se akce mají zúčastnit.
„Moc reportů jsem nečetl – vlastně jenom jejich začátky, které byly až přehnaně sluníčkářské. Ale teď už to chápu…“
napsal účastník Jirka M. po své první akci
ráno prší tam. to snad není možný. celý týden bylo tak hezky a zrovna dneska musí pršet. tak sem se těšil, že budeme sedět venku,
Jak už napovídá titulek, březnové setkání se neslo v netRadičním duchu. Sraz byl sicE stanoven dle zažItých zvyklostí nA 12:45 pod legendárníMi Hodinami u hl.
Je všední pozdní večer. Sedím u počítače, poslouchám příjemnou odpočinkovou hudbu a kutím něco nesmyslného na počítači, když se ozve povědomý zvuk příchozí zprávy. „Máš
Neuplynuly ani tři měsíce a dostal jsem se na další akci STUDu pro náctileté. Řekli mi o něm skoro najednou Míra a Depony. V pátek,
Na sobotu 28. 5. jsem se vysloveně těšil. Škola už mi skončila a já už jsem se předem bál, že nebudu mít co dělat. Na
Na sobotu 2. dubna jsem dostal pozvání na akci, kterou pořádal STUD. Jednalo se o setkání náctiletých gayů. V mém případě se jednalo o první
Víkendu v Rýmařově jsem se zúčastnil z popudu Jirky (PŘEROVAN). Několikrát mě ujistil, že se této akce mohu zúčastnit, a tuto skutečnost jsem si několikrát
„Pod hodinami“, to je něco jako 9 ¾ pro zasvěcené. Tady to tedy začalo. Celkem sympatická 14tá hodina odbila a bylo jasno, že přes veškeré
Je neděle večer – polonoc a já jsem si uvařila banánovo jahodový čaj, který sem si přivezla jako výslužku zbytků z Rýmařova, a vzpomínám (jestli