Homosexuál. Pojem, který se dnes i u nás často nahrazuje anglickým slovem gay (čteme „gej“). Gay v angličtině původně znamenalo veselý, rozverný, rozjásaný, zářící nebo barevný. Dnes se používá jako přídavné jméno nebo jako podstatné jméno označující homosexuála. Homosexuál je kluk, který chodí s klukama a homosexuální je holka, která chodí s holkama.
Homosexualita je tedy citová a sexuální orientace na osoby stejného pohlaví. Tato orientace může mít různé podoby. Pro někoho ji představuje plnohodnotný partnerský vztah s osobou stejného pohlaví, jinému se zjevuje v podobě erotických snů, někdo ji přijímá a další s ní zase všemožně bojuje.
Pohled na homosexualitu se v různých dobách a kulturách lišil a liší. Ve středověku byla homosexualita (tehdy ještě neměla toto jméno) hříchem, později se stala trestným činem a dnes je přijímanou alternativou partnerského vztahu, který může mít dokonce oporu v zákoně, v České republice v registrovaném partnerství.
To ale neplatí všeobecně a týká se to hlavně západních společností. U nás existuje možnost uzavřít na radnici partnerský vztah s osobou stejného pohlaví od roku 2006. Koho informace o registrovaném partnerství zajímají víc, najde je v kapitole Partnerství.
Počet gayů a leseb ve společnosti se odhaduje různě. Nejčastěji uváděným číslem jsou čtyři procenta, ale někteří autoři dávají i počty jako deset nebo dvacet procent. Proč se tyto odhady tak liší? Jednak to záleží na tom, co zkoumáme, jestli nás například zajímá homosexuální chování a nebo to, kolik lidí se samo považuje za homosexuální. Abychom mohli odpovědět na otázku, kolik je ve které společnosti homosexuálů, potřebujeme se ptát velkého a vhodně vybraného vzorku obyvatel celé zkoumané společnosti. Problém je v tom, jak to udělat. Otázka na sexuální orientaci není z těch co se objevují ve formulářích vyplňovaných při sčítání lidu nebo v jiných dotaznících. Obvykle se nás dotazníky ptají na to, kolik je nám let, jestli jsme muž nebo žena, ale ne na naši sexuální orientaci. I kdyby nám někdo takovou otázku položil, můžeme jen odhadovat, kolik z nás by na ni odpovědělo upřímně. Proto ta různost v číslech, jsou to jen přibližné odhady.
V souvislosti s homosexualitou můžeme slýchat i další pojmy jako je bisexualita, transsexualita, transvestitismus nebo transgender. Bisexualita označuje citovou a sexuální orientaci na muže i ženy. Existuje celá řada lidí, kteří se za bisexuální považují, na druhé straně se můžeme setkat i s názorem, že je to nepřiznaná homosexualita nebo že se týká lidí, kteří neví, co chtějí a jsou promiskuitní (často střídají sexuální partnery).
Transsexualita je lékařská diagnóza ukazující na rozpor mezi tělem a vnitřním pocitem člověka. Transsexuální je člověk, který se narodil jako muž, má mužské tělo, ale cítí se být ženou a přeje si jí stát nebo naopak žena, která se cítí být mužem. Tito lidé často usilují o operativní změnu svého těla, aby odpovídalo tomu, jak se cítí.
Podobné slovo s docela jiným významem je transvestitismus. Je to vášeň pro oblékání šatů, které jsou tradičně určeny osobám opačného pohlaví, takže muži se převlékají za ženy a ženy za muže. Transgender (čteme „trans-džendr“) se nejčastěji používá jako zastřešující pojem, kterým se označují lidé, kteří nějakým způsobem nezapadají do tradičních představ o mužství a ženství.
S homosexualitou se spojuje celá řada mýtů a předsudků. Gaye si možná někteří z nás představují jako zženštilého namalovaného muže s afektovanými gesty, lesbu jako drsnou ošklivou ženu v kalhotách. Taky kvůli těmto rozšířeným a zakořeněným představám (stereotypům) může být pro člověka problém vlastní homosexualitu přijmout. Proces takového přijetí se nazývá coming out (čteme „kamin‘ aut“) a prochází jím každý den spousta kluků a holek. Smutné je na tom někdy to, že o sobě navzájem nevědí a každý si myslí, že je s tím na světě sám. I k tomu, abyste si sami nepřipadali, mají posloužit tyhle řádky.
