Teď jsme se dostali do fáze, kdy sami v sobě více méně víme, jak na tom se svou citovou a sexuální orientací jsme, ale nechceme s tím být sami. Chceme poznat lidi, kteří mají podobné pocity a zkušenosti.
Docela bezpečným a anonymním prostorem se zdá být internet. Gay a lesbických serverů už dnes funguje celá řada (www.004.cz, gay.komunita.cz, www.stud.cz, www.bengales.cz, www.lesba.cz, www.gejt.cz, www.partnerstvi.cz a další). Na internetu můžeme najít neziskové organizace pro gaye a lesby nebo homosexuální bary a kluby. Můžeme tam hledat dobrého kamaráda, partnera na celý život, odborné články o homosexualitě, kluka na jednu noc nebo speciální weby pro transsexuály…
Na internetu můžeme z povzdálí sledovat, co se v gay a lesbické komunitě v tom kterém městě děje, ale můžeme se i aktivně seznamovat s různými lidmi. V druhém případě je dobré mít na paměti, že tak jako internet ukryje naše pravé já (pokud chceme), ukryje i já těch, se kterými komunikujeme. Když se pak rozhodneme s někým sejít na živo, můžeme být hodně překvapení. Na webu nás může potkat prima kluk nebo holka, režisér pornofílmů, zoufalec co neví kudy kam, někdo o moc starší než jsme my nebo spolužák ze třídy, o kterém nevíme, že je gay.
Na internetu taky můžeme najít informace o setkáních a výletech pořádaných pro gay kluky a lesbické holky. Právě tahle setkání jsou často dobrým prvním krokem z anonymního světa internetu mezi živé a konkrétní lidi.
Poprvé jsem byl hrozně nervózní, vůbec jsem nevěděl, co mám čekat. Zazvonil jsem na zvonek a potil jsem se jako kůň. Pak to ze mě ale postupně spadlo, když jsem viděl ostatní kluky, kteří jsou na tom podobně, a že jsou vlastně úplně v pohodě. S některýma klukama jsem si pak na konci vyměnil číslo na ICQ a pak jsme pokecali. Na další setkání už jsem se vyloženě těšil. (Jindra, 18 let)
Dejme tomu, že se nám ale do „terénu“ ještě nechce. Kromě internetu se můžeme do gay a lesbického světa bez toho, abychom šli s kůží na trh, vypravit ještě prostřednictvím médií. Česká televize vysílá každý čtvrtek pořad „Q“, který představuje svět okolo nás očima queer komunity. Jeho předchůdcem v letech 2004 a 2005 byl měsíčník LeGaTo, jehož poslední půlrok je dostupný i v internetovém archivu České televize.
Taky Český rozhlas vysílal od roku 1998 osm let pravidelný pořad Bona Dea, který je teď dostupný už jenom v online archivu. Poslouchat se ale dá třeba i poloamatérské internetové Rádio Rogy (radio.rogy.cz), které začalo vysílat o víkendech. Kromě toho u nás vychází i časopisy určené gayům. Většina z nich je ale pornografická, snad jenom Amigo se snaží erotiku na svých stránkách omezit a nabízí i seznamovací inzeráty a nějaké informační články.
Rozhodneme-li se vydat z bezpečí domova do světa opravdových živých lidí, pak to mají kluci a holky z větších měst určitě jednodušší. Právě v těchto městech totiž s větší pravděpodobností najdeme gay a lesbické bary nebo diskotéky, organizace a když máme štěstí, tak i knihovnu nebo zrovna probíhající gay a lesbický filmový festival. Tomu, kdo je z malého města nebo vesnice, často nezbývá než do větších měst za zábavou a společenským životem gay a lesbické komunity dojíždět.
Když jsem jel poprvé do Brna na setkání náctiletých, řekl jsem doma mamce, že jedu do kina. Možná tušila, jak to se mnou je, ale nemluvili jsme o tom. Když jsem potom přijel domů, všechno jsem jí řekl, už to nešlo tajit. Ani se mi nechtělo to tajit. Nejdřív nebyla zrovna nadšená, ale časem se s tím srovnala a teď už je to docela v pohodě. (Michal, 18 let)
Michalovi určitě můžeme závidět jeho odvahu, se kterou se po setkání rozhodl s maminkou mluvit. K něčemu takovému asi není jednoduché sebrat sílu, ale ušetří nám to potom spoustu vymýšlení falešných příběhů a aktivit. Ne každý vztah s rodiči takovou otevřenost unese, ale k tomu se dostaneme později.
Tak jako můžou být naše představy o gay a lesbické komunitě hodně negativní a opředené spoustou předsudků, které ve společnosti existují, můžeme si komunitu na druhé straně idealizovat. Představujeme si ji jako krásné, uvolněné místo, kde se všichni znají a můžou otevřeně mluvit o svých pocitech, které jinde skrývají. Na některých místech takový dojem skutečně získáme, jinde budeme zklamaní a nepříjemně překvapení.
Gay a lesbická komunita je velice různorodá, tak jako jsou různí lidé obecně. Někdo se rád baví při pití dobrého piva nebo vína a poslouchá taneční hudbu, druhý dává přednost výletům do přírody nebo návštěvě muzeí, třetí má slabost pro vlaky a železnice, čtvrtý se zajímá o tvorbu webových stránek a píše svůj blog. Tohle všechno je součástí gay a lesbické komunity.
Queer (čteme „kvír“) je slovo, na které jsme v úvodním představení pojmů zapomněli. Je taky převzato z angličtiny a znamená divný, zvláštní, podivínský, praštěný, zábavný, komický. Později bylo přijato do jazyka gay a lesbické komunity, kde se používá jako označení pro všechny nositele a nositelky menšinových sexuálních orientací nebo identit.