Broňkova cestovatelská reportáž
Je právě tolik, kolik je, protože naše oblíbené uskupení zvané GaTe pořádá další ze svých setkání. Již se stalo tradicí využívat jako výchozí bod místo
Neboli taková kronika toho co máme za sebou. A píšou ji sami účastníci! Někdy je to věcná reportáž a někdy zajímavý pohled na akci. Někdy humorný kousek a někdy zase povídka na pokračování. Všechny určitě stojí za přečtení. Nejen těm, kteří se zúčastnili. Ale především těm, kdo se teprve rozhodují, jestli se akce mají zúčastnit.
„Moc reportů jsem nečetl – vlastně jenom jejich začátky, které byly až přehnaně sluníčkářské. Ale teď už to chápu…“
napsal účastník Jirka M. po své první akci
Je právě tolik, kolik je, protože naše oblíbené uskupení zvané GaTe pořádá další ze svých setkání. Již se stalo tradicí využívat jako výchozí bod místo
Dohrála mi poslední písnička v mp3ce, vyndám si sluchátka z uší a podívám se na telefon – 14:06, sobotní odpoledne… Stojím pod hodinami u brněnského
Vstávání před 5 ráno nebylo úplně příjemné, ale povedlo se. V Brně na nádraží vládla příjemná sobotní pohoda a tak jsem se batohem na zádech,
V noci na 19. srpna jsem nemohl skoro dospat. My Pražáci jsme měli sraz na Hlavním nádraží, a jelikož na cestě vesmírem se člověk neobejde
Vyrazili jsme již brzy ráno, abychom měli dostatek času pro náš průzkum Jičína a Prachovských Skal. V 7:30 byl čas setkání na Černém mostě a
Patrik má rád tonic, Vašek – šašek, Luky, co je na kluky, Kuba – líná huba, Tom, který ječí jako hrom, Zdenek už bez plenek,
Bylo nás pět. Asi tak bych charakterizoval dnešní setkání pražské větve GaTe, které bylo moje premiérové. Účastníci ve složení s Matějem, Patrikem, organizátorem Tomášem a
Je sobota po obědě a já mířím z tréninku na hlavní nádraží, kde má být dneska setkání s tématem Styl. V hlavě mám myšlenky tak
I v pochmurném listopadu jsme si udělali čas na pravidelné setkání skupiny GaTe. Jeho náplní byla víra, nevíra a vše kolem. Nebudu tady nějak předbíhat