Bylo nás pět. Asi tak bych charakterizoval dnešní setkání pražské větve GaTe, které bylo moje premiérové. Účastníci ve složení s Matějem, Patrikem, organizátorem Tomášem a dvěma nováčky Radkem a mou maličkostí, Broňkem, se sešli lehce po 15. hodině pod ohonem koně sv. Václava, jak bylo řečeno na pozvánce.
Ovšem předpokládal jsem, že obsazení bude poněkud větší. To ale neměnilo nic na následujícím programu, který se odehrával v Duhové čajovně na Letenském náměstí. Oproti ostatním však bude reportáž bez obrázků, všech pět nás zapomnělo přístroje doma a mobilní telefony přítomných ještě nejsou na takové úrovni, aby se daly pořídit dobré fotky v přítmí. Tam jsme probrali hlavní téma, a sice registrované partnerství a adopci homosexuálními páry.
Každý se s tím popral po svém. Co člověk, to originální názor, někdo se do registrace hrne po hlavě či vůbec, jiný spoléhá na svého partnera a zastává k tématu neutrální postoj. A další chce vyčkat, až bude možné skutečně adoptovat dítě, které chce nepochybně každý. Jednoznačně jsme ale usoudili, že je to otázkou času. Prodírali jsme se i mezerami v zákoně a nevýhodami registrovaného partnerství oproti klasickému manželství mezi mužem a ženou. Člověk si tak musí vybrat mezi tím, jestli bude mít právo dostávat informace o svém nemocném partnerovi nebo mít možnost adoptovat dítě, což registrované partnerství zatím neumožňuje. Adopce dítěte je však poměrně citlivé téma, ve kterém se setkávají dvě skupiny lidí. Jelikož občas napíšu komentář na serveru „idnes.cz“, mohu říci, že i když konverzace probíhá elektronickou formou, i přes ta písmenka je tam hodně dusno. Jiní říkají, že je něco takového proti přírodě, dítě bude tímto „psychicky narušeno, a tudíž týráno“ a ruší to ráz klasické rodiny, čili muž + žena + dítě, což je základ státu. Na straně druhé však stojí stanovisko, že je velmi nepravděpodobné, aby dítě vychovávané homosexuálním párem bylo díky tomuto také homosexuál.
Za tímto postojem jsme se shodli všichni. Kdyby tomu tak bylo, GaTe by vůbec neexistoval, protože se tedy jedná o lidi vychovávané heterosexuálními páry. Vypisovat všechna negativa partnerství zde nemá smysl, na internetu se touto problematikou podrobněji zabývá mnoho stránek. Mohu však po dnešním sezení nabídnout portál „www.glpartnerstvi.cz“, který obsahuje užitečné informace, včetně znění zákona, jenž procházel sněmovnou prý už od roku 1992. To ovšem v naší diskuzi znamenalo zásah do politiky, které jsme se nakonec také věnovali. Na konec příštího pracovního týdne jsou uspořádány volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a došlo tedy i na otázky, kdo koho bude volit. Pravice nebo levice? Oranžáda versus modří ptáci versus nové malé strany? Kdo ví, jak to všechno dopadne. Když jsem si ale poslechl názory druhých, možná své rozhodnutí u urny za plentou změním.
Ke konci našeho shledání došlo i na taková témata, jako je dětská pornografie úzce související s pedofilií. Netušil jsem, že kdesi v jednom státě existuje internetový server, který sice dětskou pornografii nabízí, ale na druhou stranu zakazuje její vytváření a toto je důsledně dodržováno. Funguje to tedy jako stimulant pro pedofily, kteří se nechtějí dostat do křížku se zákonem a přitom se nechtějí z této úchylky léčit. Vůbec jsme se v té diskusní euforii spontánně rozpovídali o zajímavých tématech. Od adopce dětí jsme došli až ke kinematografii a letním brigádám.
Jelikož jde o mé první setkání v rámci pražské skupiny GaTe, dostal jsem za úkol reportáž napsat já. Ze svého pohledu hodnotím setkání velmi pozitivně, první dojem byl zkrátka úchvatný a bylo mi ctí seznámit se s tak mladými, ale o to inteligentnějšími lidmi, což v dnešní době považuju za zázrak ohlížeje se na okolí. Ale zřejmě je to tím, že se pohybuju v jiných kruzích. Budu proto velmi rád, pokud se příští pražské setkání uskuteční nejméně ve stejné sestavě jako dnes, 22. 5. 2010.
Bronislav
