Odpoledne ve velkém stylu

Je sobota po obědě a já mířím z tréninku na hlavní nádraží, kde má být dneska setkání s tématem Styl. V hlavě mám myšlenky tak mocné a složité, že úspěšně minu dva účastníky, kteří tam už čekali. Po chvilce čekání přichází první organizátor Michal, ovšem hned zase někam mizí, což pro mě byla výzva zajit si ještě pro něco na zob.

Cestou zpátky k hodinám vidím Tomášova a Michalova záda, pomalu se k nim přikradu a bafnu je, no neměli ani tolik slušnosti, aby se lekli. Teď – deset minut po čtrnácté hodině jsme pod hodinami všichni a konečně začínáme. Hned ze startu jsme rozdělení na dvě skupiny – dlouhovlasí a krátkovlasí (jeden nejmenovaný remcal brblal cosi o osobním útoku na jeho dlouhý culík…).

Začala hra a la starší pán si vydržuje a podporuje malého zajíce při studiích. Z každé skupiny byl vybrán jeden „podporovaný“, který byl následně odvezen kamsi do Brna, kde si ho zbytek musel najít. Jakmile byl svou skupinou nalezen, šlo se společně nakupovat, jednalo se o různé zboží od oblečení a bot až k nějakým krémům a mastičkám na obličej a podobné ptákoviny. Obchody stáli za to, v kamenném kšeftě jsme dostali lízátko zadarmo, u kostela Sv. Jakuba prodával celkem protivnej stánkař a na jednom rohu České měla stánek jedna taková příjemná tetka.

Pak jsme se vydali šalinou pod vedením Oldy na Lesnou do centra volného času. Tam začala hra ve stylu pexesa, byla to celkem makačka na palici. Na obrázcích bylo oblečení, boty a různé další módní doplňky. Jakmile jsme našli dvojici, vyfasovali jsme stejný kus oblečení. Tohle oblečení bylo navlíknuto na našeho modela pod vedením zkušeného módního guru. Byla dost sranda poznat od sebe tři skoro stejný bledě modré rifle. Nakonec se konala velkolepá přehlídka dvou modelů. Samozřejmě vyhrál ten lepší – ten NÁŠ. Ne budu objektivní, oba stáli za pohled. Po téhle celkem uběhané a chaotické aktivitě proběhla dost dobrá diskuze, zde se kromě stylu probralo mnoho zajímavého – zlatokopové, emo, šlapání, metrouši, šampóni, skřeti, starý klepny a ještě mnoho dalšího.

Poté následoval úklid a samotné ukončení. Většina z nás se vydala šalinou do města, ta nám ovšem ujela, páč se vyskytlo drobné mecheche s automatem na lístky. I přes tuhle útrapu jsme nakonec do centra dorazili a část lidí vyrazila směr domov. My ostatní povětšinou z Brniska jsme ještě hopli na něco do žaludku. Můj návrat domů byl zaznamenán v deset večer. Můžu říct, že to byla opět perfektně strávená sobota

Honza