Sobotní výlet do Prahy jsem měl v kalendáři už dlouho naplánovaný a tak jsem rád, že cesta na druhé gejťácké setkání v Praze vyšla a nic důležitějšího mi do toho nevešlo. Byl jsem v Praze trochu dříve a tak jsem se vydal nejprve na procházku po Václavském náměstí a po dvaceti minutách prohlížení si výloh jsem zamířil pod Václava, kde už jsem zaznamenal Zdeňka, který tam stál se šátkem na ruce, a okolo něho už netrpělivě postávala skupinka kluků.
Všichni tam už nějakou tu minutu postávali a můj příchod znamenal pro ně oživění. Organizátoři byli překvapeni, že jsem se tam objevil, ale tak musel jsem se tam podívat, jak to v Praze na setkání vypadá, že… Deset minut po třetí hodině Tomáš zavel a šlo se směrem ke klubu Friends, kde bylo zamluvené místo pro toto setkání. Cesta nebyla dlouhá, uběhla celkem rychle, povídali jsme si ve skupinkách a brouzdali se sněhem. Zato čekání před klubem na opožděného číšníka byla chvílemi nudná. Bavili jsme se alespoň pozorováním přijíždějících kriminalistů a padajícího sněhu.
Naše čekání po pár zjišťujících telefonátech nebylo marné a my se konečně dostali dovnitř. Usadili jsme se do kruhu, abychom na sebe dobře viděli, a v celkovém počtu deseti kluků jsme se začali postupně představovat. Pro někoho stará známá hra s přídavnými jmény před jmény křestními měla úspěch a my jsme se nemuseli stydět za to, že nevíme, jak se kdo jmenuje. Organizátoři se usadili pěkně vedle sebe a Zdeněk se ujal moderování. První otázka na každého z nás byla na náš samotný proces coming outu a jak nás vnímalo okolí, hlavně tedy rodina a přátelé. Rázem jsme se dozvídali příběhy kluků, jak někdo doma rodičům řekl, že je gay a oni to vzali úplně v pohodě, jak jiní to doma říct nechtějí, protože je to jejich věc, ale taky jsme narazili na rodiče, kteří z tohoto poznání neměli zrovna dvakrát radost. Dokonce jsme se dověděli, že někteří byli častováni různými sprostými slovy. Při tomto povídání jsme se zastavili na chvíli u tématu „gay a církve“, protože Kubovi rodiče jsou věřící. 40 minut uběhlo jako voda a po krátké přestávce jsme se vrhli do další debaty. Byla nám položena otázka – jestli jsme byli nachytání při nějaké choulostivé situaci. No skoro každý měl co říct a tak jsme se dozvěděli, koho načapala babička v altánu na zahradě, jak skoro všichni z nás mažeme historii v internetovém prohlížeči. Někdo zase musel rychle před rodiči schovávat na lištu internetový prohlížeč a u někoho zase našli rodiče či sourozenci fotky a podobný materiál ve společném počítači. Zajímavá historka o kamarádovi na internátě snad ani není publikovatelná:-D
Další částí našeho setkání byla hra na argumenty, Zdeněk vybral vždy dvojici a daná dvojice měla za úkol argumentovat na zadané téma. Já jsem měl zastávat postoj nekuřáků proti Marcelovi, které kouří a svůj souboj jsem prohrál, protože jsem byl udiven tím, že jsem se dozvěděl, že mu voní kouř z cigaret:-) Byla zde i jiná témata, například Michal s Patrikem se docela dlouho věnovali tomu, proč je vlastně dobré pečovat dostatečně dobře o svůj vzhled. V soutěži postupovali vítězní jedinci dál a já protože jsem nepostoupil a byla přede mnou daleká cesta do Brna, tak jsem musel bohužel odejít. Nicméně setkání pokračovalo dál…
Po Markově odchodu se pokračovalo se soutěží, ve které nakonec zvítězil Ondra. V té chvíli již začal klub otvírat pro ostatní návštěvníky tak jsme se museli začít tolerovat muziku a zhaslá světla, tím se diskuze lehce uvolnila a již jsme se moc nedrželi otázek, které Zdeněk zadával a rozpoutali se různé diskuze. Chvilku jsme se snažili ještě diskutovat, ale při hluku se už nikomu moc nechtělo a tak jsme ukončili naši druhou diskuzi a rozešli se domů.
