Vojtův kamínek

Dva roky. Celý dva roky jsem žil v samotě a ve strachu před světem. Nikomu jsem se nedokázal svěřit a s nikým jsem si pořádně nepokecal. Vše to změnila jedna akce.

Vše to začalo rozchodem s mojí bývalou přítelkyní. Byli jsme spolu dva roky a já dva měsíce předtím než jsme se rozešli, jsem začal pochybovat o tom, jestli jí mám ještě rád a zamiloval se do mého kamaráda. Začal jsem mu to dávat najevo a vyvrcholilo to u něj doma. Byli jsme sami a já jsem se ho dotknul a dal mu pusu. Nebránil se a já pokračoval. Zanedlouho jsem ho potřeboval mít častěji a tak jsem se rozešel se svou přítelkyní. Avšak netrvalo dlouho moje štěstí a on si našel taky přítelkyni. Já to považoval jako zradu a snažil jsem se jim to překazit. Byl jsem hloupý. On ale přesto tvrdil, že mě miluje a přitom měl úlety i s ní. Těžko jsem to nesl, ale vždy jsem mu to odpustil.

Dva roky potom co jsem s ním měl první úlet, jsem znal spoustu lidí na všem známém iboys. I v té době jsem si myslel, že mě nikdo nechce a tak jsem byl často v depresi a navíc pořád ve strachu, aby na mě nikdo nepřišel. Mazal jsem historii, přátelé z ibka jsem maskoval různými dalšími jmény atd. Stejně jsem kolikrát zapomněl a nechal vždy nějakou stopu.

Potom jsem dostal nabídku, která změnila můj život. Napsal mi Mareček, jestli se nechci přidat k akci s GaTe. Chvíli jsem váhal a snažil si uvědomit co bych měl říct rodičům. Přesto jsem si řekl, že pojedu a rodičům jsem kompletně zalhal celý tento výlet a to tak, že mi to věřili do puntíku.

Výlet byl úžasný a já poznal kdo opravdu jsem a proč bych měl o sobě dát vědět. Tímto bych chtěl taky poděkovat všem lidičkám co tam byli a pomohli mi. Poznal jsem tam i svého prvního a nejlepšího přítele.

Vrátil jsem se zase se svou depresí a strachem. Ale doma jsem si řekl, že už nikomu nebudu lhát a především ne rodičům. Neměl jsem odvahu na to, abych jí to řekl přímo do očí a tak jsem jí nechal vzkaz, než jsem šel do školy. Ve škole jsem namyslel na nic jiného a tak jsem se hrozil domova. Doma na mě čekala mamka. Promluvili jsem se a ona řekla, že mě má ráda i tak, ale byla zklamaná. Chápu jí. Byl jsem jediná spása naší rodiny jak vynést naše rodové jméno dál do historie a světa, poněvadž jsem byl jediný kluk. O to víc byl zklamaný můj taťka, kterému to řekla mamka, i když jsem mu to zatím říkat nechtěl, ale teď jsem za to rád. Vážím si ho, ale bál jsem se jeho reakce, protože hlavně on čekal jeho jméno na rodném listů mých dětí a musel se smířit s tím, že je tam nikdy neuvidí.

Po mém Coming Outu jsem to řekl mým nejlepším přátelům a i ti mě pochopili a vlastně řekli, že to tušili, když jsem v jeden den odmítl pět holek ?, které tady od nás byli nejhezčí. Teď jsme ještě většími přáteli. Chtěl bych tedy poděkovat GaTe za to, že mi dali možnost žít svůj život. Děkuji

Vojtěch