Když jsem se matce přiznal, proč tak často nebývám v noci doma, když nemám žádnou známost s dívkou, nevěděla, co má dělat. Byla to prostá a hodná žena, která se s homosexualitou nikdy předtím nesetkala. Poslala mě poradit se k obvodnímu lékařem. To byl ale šok. Ptal se mě, jak se moje zvrácenost, jak homosexualitu nazval, projevuje. Jestli také v parku neosahávám malé holčičky. Bylo mi jasné, že on o homosexualitě ví ještě méně než moje máma.
Bohouš
Své problémy jsem chtěl léčit psychoanalýzou. Po určité době ze mě vypadlo, že jsem asi homosexuální a že možná leccos souvisí s tím. Analytik mi vysvětlil, že moje pocity souvisí s patologickou fixací na matku během raného stadia vývoje mé osobnosti a že když najdeme příčinu, že se mé zaměření změní. Buď jsme příčinu nenašli, nebo se mýlil. Dnes vím, že jsem homosexuál, a doufám, že i zdravý.
Tomáš
Žádná univerzita nedává patent na rozum. Vzdělávání o sexualitě se v minulosti hodně opomíjelo.
Také odborník je jen člověk žijící v určitém společenském prostředí. V minulosti se homosexualitou a homosexuálním chováním zabývala více církev, která ji od středověku hodnotila výrazně negativně a stála v pozadí nejtěžších trestů. Dosud je v iránském islámském státě pro homosexuály nejvyšší trest. Pak následovalo převažující zdravotnické hodnocení, kdy byla homosexualita prohlášena za chorobu, která vzniká bez zavinění jedince. Kladným znakem této doby bylo zrušení trestnosti homosexuality, následovaly pokusy o její léčení. Někteří psychoanalytici dodnes považují homosexuální chování za projev narušené, psychopatické osobnosti. Zastánci léčení homosexuality se většinou opírají o nábožensky morální hodnocení jevu a vycházejí z odborně nepotvrzených psychoanalytických přístupů. V některých případech pak jejich „léčba“ vedla k vážnému poškození pacienta.
Až v posledních dvaceti letech se stává homosexualita běžným společenským jevem, který je ve středu zájmu společensko-vědních odborníků, vznikají emancipační hnutí gay mužů a lesbických žen, uznávají se lidská práva sexuálních menšin. Důsledkem těchto společenských změn je zákonné zrovnoprávnění homosexuality a heterosexuality a právní uznání stabilních homosexuálních párů.
Mnoho lékařů a psychologů je dosud ovlivněno tradičními mýty a předsudky o homosexualitě a ne vždy umí správně poradit a svého pacienta kladně přijmout. Vzhledem ke svým postojům se někteří odborníci domnívají, že na základě vlastních osobních zkušeností mohou radit ostatním. Při výběru odborníka je třeba být opatrný, podobně jako při výběru duchovního, na kterého se se svými problémy obracíme. V mnoha případech mohou poradit i gay a lesbické organizace či linky důvěry.
Změna společenských podmínek, odkrytí mnoha tabu vede k tomu, že více homosexuálních mužů a žen se obejde bez lékařské pomoci při vyrovnávání se s homosexualitou. Kladnou roli přitom hrají gay a lesbické organizace, všeobecně dostupné informace ve sdělovacích prostředcích a na internetu. Jsou dostupné i povídky, romány, filmy, dramata a hudební díla s touto tematikou. Vlivem sexuální výchovy a liberalismu se změnily negativní postoje k homosexualitě ve společnosti. Dokonce tak, že poslední průzkumy ukazují, že jsou srovnatelné s vyspělými demokraciemi. Coming out je dnes již menší problém, existuje více možností, jak se s ním vyrovnat.
