Pojem homosexuál v mnoha lidech vyvolává představu, že se jedná jen o sex. Jeden z předsudků předpokládá, že homosexuální muži a ženy mají větší zájem o sex, že jejich pohlavní život je projevem jakési rozmařilosti. Homosexuální vztahy se však podstatně neliší od vztahů mezi mužem a ženou. Jsou stejně plné citů, žárlení a partnerských radostí i konfliktů.
Homosexualita ovlivňuje i životní styl, gayové a lesbické ženy se lépe uplatní v některých povoláních a koníčcích, naopak v jiných profesích a sportech se s nimi setkáváme méně často. Většinou nemají v péči děti, mají méně rodinných závazků, a tedy se mohou více projevovat v jiných oblastech společenského života. Homosexuální muži se ujali v mnoha zemích odpovědnosti za preventivní kampaň proti AIDS, kterou zareagovali na smrt svých přátel.
Protože homosexualita se zdaleka netýká jen pohlavního života, prosazují se jiná a vhodnější pojmenování pro tento jev. To pomáhá vyčlenit homosexualitu ze sféry zdravotních poruch, a ta se stává širší součástí společenského života. Z angličtiny pochází výraz gay (čti gej), který se během několika posledních let stal mezinárodním. Ten může zahrnovat i homosexuální ženy, které se někdy nazývají lesbické. Než o homosexualitě bývá vhodnější hovořit o homoerotickém zaměření. Tento termín totiž zahrnuje i citovou stránku sexuální orientace.
Výraz třetí pohlaví bývá odmítán, protože chápe homosexuála jako zvláštní druh mezi mužem a ženou. Homosexuál si je však vědom své pohlavní role, kterou zpravidla přijal. Navíc podporuje tento výraz vžitou představu o zženštilých gay mužích a drsných lesbických ženách, která se však týká jen malé části všech homosexuálů. Termíny uranismus, tribadismus a kontrární sexuální orientace považujeme za zastaralé. Sodomie a pederastie pak jsou nejen hanlivé, ale i nepřesné, protože označují i jiné jevy než jen homosexualitu.
Širší veřejnost někdy homosexualitu směšuje a zaměňuje s dalšími stavy.
Transsexuál je člověk s opačnou pohlavní identitou. Tedy cítí a jedná zcela opačně, než je jeho tělesné pohlaví, a přeje si „omyl přírody“ změnit. Jeho sexuální orientace je většinou, ale ne vždy, heterosexuální v souladu s jeho psychickým pohlavím. To znamená, že tělesně žena se cítí mužem, přitahují ji ženy, ale v tomto vztahu se chová jednoznačně jako heterosexuální muž. Někteří transsexuálové v péči sexuologů podstupují přeměnu pohlaví. Existuje i jejich občanské sdružení Transfórum.
Transvestité jsou naopak muži, kteří se v rámci své změněné poruchy pohlavní identity občas převlékají do ženských šatů a částečně tak žijí v ženské roli. Zpravidla je eroticky přitahují ženy a lékařskou pomoc nepotřebují. Sdružují se v tzv. CD/TV (podle cross-dressing / transvestitismus) sekci.
Travestie pak není ani diagnóza, pohlavní identita či sexuální orientace. Jedná se o kulturní fenomén, kdy muži, většinou homosexuální, na jevišti imitují ženy – kulturní hvězdy.
