Jednou si tak brouzdám po netu a narazím na stránky GaTu. Stránky jsem si pročetl, kouknul na fotky a reporty. „Tam může být sranda“, řekl jsem si, ale nejsem ten, co by se jen tak sám od sebe přihlásil, tak jsem na to nějak zapomněl. Týden na to mi GaTe napsal, že se chystá prázdninovka a jestli bych neměl zájem. “ Náhoda, nebo osud?“, byly mé první myšlenky.
Pokecal jsem o tom s mamkou a pak už jenom odpočítával dny do odjezdu. Už v sobotu jsem jel do Brna, abych nemusel v pondělí vstávat šíleně brzo a pak ještě cestovat ráno. Dále mě pořád doprovázely otázky typu: „Kam to jedu? Co mě to napadlo? :D.“ Neměl jsem ani ponětí do čeho jsem se vrhnul. Nikoho jsem neznal, nikdo neznal mě. Ale i tak jsem se neskutečně těšil!
Začínáme
V pondělí o půl 7 ráno mi zazvonil budík. „A je to tady“, řekl jsem si a vyskočil jsem z postele. V klidu jsem se nachystal a vyrazil na místo srazu. No nebyl bych to já, kdybych v neznámém Brně nezabloudil. Naštěstí jsem měl sebou přítele na telefonu, který mi poradil, jak se tam mám dostat. Přišel jsem na místo srazu, pod hodiny na tramvajovém ostrůvku. Většina brněnských kluků už tu byla. Pro některé již staré známé tváře, pro mě opět něco nového. Již po cestě jsem se postupně začal se všema seznamovat. „Ahoj, já jsem Míra. Čau já jsem Vašek.“ No hned jsem měl ve jménech zmatky! 😀 Ve Veselí jsme nabrali zbytek kluků a to už jsem byl se svou pamětí na jména totálně v háji. Aby toho nebylo málo, pořád se v mé hlavě objevovaly myšlenky typu „co to bylo za nápad? Co mě následující týden čeká?“ Po rozdělení na dvě skupiny jsme se se zbytkem kluků vydali na cestu za Ohnivými bratry. A takhle bych mohl odvyprávět celý týden, ale to by bylo opravdu na hooodně dlouho! 😀
Místo plné magie
Hned po příchodu na chatu mi bylo jasné, že na nadcházející týden budu dlouho vzpomínat. Instruktoři převlečení do hodně chudých oblečků domorodců byl zajímavý způsob přivítání! 😀 Při příchodu mě opět trochu zarazilo rozmístění do pokojů. Nedokázal jsem si představit, jak bude probíhat celý týden spaní se 14 kluky na jednom pokoji! 😀 S čubičkama jsme si zabrali nejlepší umístění postelí v pokoji. Již však při prvních hrách ze mě opadly veškeré starosti a strachy, které ve mě pořád planuly.
Ztracený svět
Nápad na celotáborovou hru byl super! Celý svět zamořený podivnou chorobou a tábor chráněný speciálním druhem magie? Kluci smekám :). Měli jste to skvěle vymyšlené! Díky těmto aktivitám si myslím, že hodně účastníků přehodnotili své priority a cíle. Hledání klacků při přemýšlením nad negativy ze života mimo tábor, nebo „toaletní bludiště: D“ byl hodně dobrý způsob nahlédnutí do sebe sama. Také noční hra o očištění našich duší byl pro mnoho z nás velký oříšek. V neposlední řadě musím pochválit Matta ala Šamana, byl jsi super! 😉
Až do nitra tělních buněk
Nejvíc na mě zapůsobila, hra „Byl jednou jeden život“. Možná kvůli mému zaměření na zdravotnictví, kdo ví? V roli červených krvinek přenášející kyslík jsme se s kluky opravdu nasmáli. Úplně jsme proklínali každé zahlášení „KOLAPS ORGANISMU“! 😀 Skvělý byl taky večer v kůži slepce, při vypravování příběhu o malém Timovi a plnění úkolů bez možnosti užívat zrak. Hodně vtipná byla pro naši čtveřici hra o cenu vlastního štěstí. V podstatě byli super všechny aktivity! 🙂
Závěr
Celý týden byl pro mě úplně něčím novým. Nové vzpomínky vryté do vůně koření, přátelé, se kterými jsem si užil neskutečnou srandu i nové názory. Přijížděl jsem plný očekávání a obav a tábor jsem opouštěl s prosbou vlastnit kouzelný proutek, kterým bych vrátil o týden čas zpět. Ještě teď mi chybí zábavné konverzace před usínáním, uzení na lavičkách u ohniště i výborná kuchyně paní kuchařky :). Do tohoto reportu jsem napsal jenom malý zlomek toho, co se celý týden odehrávalo, přiznejme si, některé věci by neprošly přes úsek cenzury. 😀 Moc se těším na další akce s GaTe!!! 🙂
Domino
