Do Pavla jsem se zamiloval hned první den, kdy jsem ho ve škole uviděl. Hodně jsem o něho stál a nakonec se mi podařilo získat jeho přátelství. Po roce jsem to nevydržel a řekl jsem mu, co pro mne znamená a že ho mám rád. Víc, než si možná myslí. Od té doby se mi začal vyhýbat. Někdy byl i hrubý. Moc mne to mrzelo a nevěřím, že ostatní lidé jsou schopni nás opravdu pochopit a přijmout.
Jirka
Se svým zaměřením jsem se nemohl dlouho vyrovnat. Pak mi došlo, že nejsem o nic horší než ti druzí, měl jsem pocit, že už se před nimi nechci skrývat. Byli jsme v našem studijním kruhu všichni dobří kamarádi, a tak jsem jim to na jednom mejdanu všem řekl. Následovalo trapné ticho a já si připadal hrozně. Omluvil jsem se, že jsem jim zkazil večer, a vypadl jsem ven.
Luboš
Během coming outu nastane okamžik, kdy už nechceme zůstat se svým tajemstvím sami. Hledáme někoho, komu bychom se mohli svěřit. Přitom je dobré být opatrný, protože kladná reakce na naše odhalení nám dodá sebedůvěru, zatímco odmítnutí nás vrátí v našem vývoji o pěkný kus zpět. Přitom jedna špatná zkušenost může potlačit i deset hezkých přijetí.
Proto bychom měli zvážit, komu se svěříme. Většina lidí dokáže dobře přijmout svého dobrého kamaráda či kolegu, když se dozvědí o jeho odlišném sexuálním zaměření, existují ale výjimky. Zpočátku je lépe se svěřit jen jednomu člověku, ke kterému máme blízký citový a kamarádský vztah. Naše sdělení by mělo vyplynout ze souvislosti hovoru, třeba o trápení s láskou, a nemělo by jít o patetické prohlášení či vyznání. Neomezujme se na pouhé sdělení, protože někdy náš přítel jen nemusí vědět, jak vlastně reagovat. Jeho mlčení je pak projevem rozpaků a ne odmítnutí. Neví, jestli nemá vyjádřit soucit, pomoc, zpytuje svědomí, jestli se dříve nevyjádřil o gayích nepříznivě. Měli bychom umět ocenit, když kladně přijal projevenou důvěru.
Obtížné je svěřovat se osobě, kterou milujeme. Pokud je náklonnost oboustranná, pak je vše v pořádku. Ve většině případů se však obracíme na heterosexuálního kamaráda. Ten je v těžké pozici, kdy nechce odmítnout naše přátelství, nechce nás zranit, ale přijmout projevenou lásku není schopen. Navíc platí pravidlo, že když jeden člověk druhého miluje, a ten to nechce či není schopen opětovat, měli by najít sílu k rozchodu. Jinak jejich vztah bude příliš zatížen vzájemným trápením a toho hezkého bude mezi nimi méně a méně.
Dívky a ženy přijímají homosexualitu lépe než muži. Snad to souvisí s jejich citovostí a větší tolerancí. Právě u mužů se častěji setkáme s kamarádovou obavou, zda vlastně nejde o vyznání lásky či výzvu k erotickému dobrodružství spíše než o pouhý projev důvěry. Je to důsledek jednoho z přežívajících předsudků o mužské homosexualitě, že se vlastně jedná o hypersexuální jedince. Předsudky vůči homosexualitě pak bývají častěji zatíženi starší a méně vzdělaní lidé.
Osobní znalost homosexuála je jeden z významných faktorů při přijetí tolerantních postojů k homosexualitě a odbourávání předsudků. Svěřením se blízkému člověku tedy uděláme kus práce nejen pro sebe, ale i pro postavení celé naší komunity.
