Deváté setkání náctiletých gayů proběhlo v pátek 7. 5. 2004 od 17 hodin v klubovně Studu na Bratislavské 31. Téma setkání bylo tentokrát trochu pikantnější: (Ne)bezpečný sex – Co je vlastně sex a jak souvisí s pocitem (ne)bezpečí? Co nás vzrušuje a co nás ohrožuje? Kdo určuje hranice a jaké jsou?
Jaké to bylo, pro vás popisuje Miloš:
Tak jsem se konečně po dlouhých dvou měsících dočkal tohoto setkaní. Musím říct, že od posledního setkaní se mně otočil život o 180° k lepšímu. Dá se říct, že mám svůj coming out díky setkání za sebou. Hned když jsem minule dojel domů, tak sem se konečně odvážil a povykládal si o tom s mojí mamkou (ví to dva roky, ale nikdy jsme o tom nemluvili) a během pár dní jsem to řekl i všem svým kamarádům. A už nemám strach, že se to doví i někdo další! Ze všeho nejvíce mě překvapilo, že jsem se zatím nesetkal s žádnou negativní reakcí a jestli setkám, tak jsem na to řádně připraven. Teď vím, že sem se bál zbytečně, ale za to všechno může pouze neinformovanost. Proto osobně doporučuji tuhle nebo podobnou akci.
Ale teď k dnešnímu setkání: Konalo se zase v klubovně Studu. Setkání sice začalo v 17 hodin, ale já jsem tam šel už o něco dříve, abych si mohl pokecat s organizátory (nyní bezvadní kámoši a kámošky). Oni tam teprve chystali klubovnu a uklízeli ji a já sem se nabídl, že aspoň vysaji podlahu (kecám, museli mě přemlouvat). Všichni ostatní kluci kolem páté došli a mohlo to konečně začít.
Na začátek samozřejmě patří seznamování. To probíhalo tak, že vedoucí Katka kdesi v klubovně vyhrabala kuličku a tu hodila náhodnému klukovi. Ten se měl představit jménem a pak říct nějaký dobrý skutek, který někdy vykonal. Mě osobně trvalo delší dobu, než jsem si na nějaký vůbec vzpomněl. Bylo i slyšet zajímavé skutky, třeba záchrana psa, tradiční pomoc starým lidem nebo taky, že přinesli na setkání sušenky, které pak mezi nás rozdělili. Během chvilky jsme si kuličku popřehazovali mezi sebou (většina ji evidentně nechtěla chytit a dělali „mrtvého brouka“). V místnosti už samozřejmě panovala dobrá nálada. Hodně tváří jsem znal z minulého setkání, ale přibylo i dost nových.
Pak ještě Katka povyprávěla něco o organizaci a za chvíli jsme přešli k hlavnímu tématu, a to bezpečnému a nebezpečnému sexu. To začalo tím, že Káťa rozložila na zem velký papír, na kterém byly spojené dvě množiny (jedna bezpečný sex, druhá nebezpečný sex a v jejich průniku to co patří do obou dvou). Pak jsme každý měli do nich napsat, co si myslíme, že s tím souvisí. Podmínka však byla, že ke každému slovu nebo slovnímu spojení bylo nutné nakreslit jednoduchý výstižný symbol – to byla taky fuška. Nejdříve se nikomu nechtělo, ale během chvíle bylo na papíře plno. Jak všichni dopsali, tak jsme začali diskutovat o vepsaných slovech a o tom jsme si povídali až do úplného závěru. Když už jsme museli skončit, tak se nikomu nechtělo, a proto jsme se ještě domluvili, že si půjdem někam sednout. Povídali jsme si o všemožném co jsme zažili a po výměně svých mobilních čísel jsme se definitivně rozloučili.
Osobně si opět myslím, že celé setkání bylo skvělé a že mělo nejen na mě, ale i na ostatní kladný vliv. Zase doporučuji, aby ti kdo o tom uvažují a přesto mají strach (já jsem ho měl), tak ať se odváží a na příští setkání přijedou, protože se dozví spoustu informací ke svému „gay životu“. Ale můžete zde potkat i kluka, do kterého se zamilujete a on do vás taky (tak jako se to stalo mně). Mějte se všichni fajn a příště příjděte.
Pa Miloš
