Reportáž ze setkání pro vás tentokrát sepsali sami účastníci…
Na den 27. února bylo ohlášeno další setkání náctiletých gayů, na které jsem se už dva týdny těšil. Oproti minulým srazům se tento konal v novém prostředí klubovny na Bratislavské ulici v Brně. A tak jsme se něco před pátou hodinou vypravili na místo konání. Cestou jsme potkali pár kamarádů z předešlých akcí a tak jsme byli rádi, že nemusíme jít sami. Před vraty do pavlačového domu číslo 31 už na nás čekala Katka. Asi si nebyla jistá jestli správně trefíme. Uvnitř už bylo všechno připraveno a tak jsme mohli začít.
Sešli jsme se v docela hojném počtu a přivítali mezi sebou i pár nových tváří. A aby nebylo počáteční seznamování nijak stresující, protože obzvlášť na některých nováčcích byla tréma znát, proběhlo vše formou hry. Rozdali jsme si papíry a každý z nás měl napsat něco ve smyslu inzerátu do novin, ale tím způsobem že se v něm nějak popíše a charakterizuje. Neměli jsme se podepisovat a pak jsme všichni hádali kdo by ten tajemný anonym mohl být. My kteří se už trochu známe, protože jsme se nezúčastnili poprvé, jsme to měli trochu lehčí. O to větší zábava pak ale byla přiřadit inzerát k některému z nových kamarádů. Díky této hře jsme se troch lépe poznali a i počáteční nervozita úplně zmizela.
A hned tu byla další hra. Protože tématem dnešního setkání bylo heslo „Jeho tělo moje tělo“, zaměřili jsme se na to, co se nám líbí nebo nelíbí, co jsme a nebo nejsme ochotni tolerovat. Na papír rozdělený na čtyři části: „co je pro mě důležité na partnerovi, co není, co bych snesl a co nesnesl“, měl každý z nás nalepit rozstříhané papírky s pojmy z oblasti lidských vlastností, vlastností lidského těla či sexuálních praktik. Poté co jsme naše výtvory vystavily na improvizovanou galerii, zjistili jsme, jak je každý z nás jiný. To co se jednomu líbilo, například vypracované tělo nebo něžný sex, bylo třeba pro druhého nepodstatné a naopak někdo dokázal tolerovat drobné vady, třeba křivé zuby, a někdo ne. A tak jsme se přesvědčili, jak je každý z nás troch jiný a jak každý touží po něčem jiném. A to bylo také poučení, které jsme si měli z tohoto setkání odnést.
A protože čas nám při této zábavě rychle utekl, přišla chvíle na ukončení dnešního setkaní. Po několika organizačních drobnostech jsme se rozloučili a hromadně jsme se ulicí Bratislavskou vydali každý za svým programem. Byl to příjemně strávený podvečer a doufám, že se opět všichni uvidíme na dalším setkání, předběžně domluveném na konec března.
Sepsal Ondra
A ještě jiný pohled účastníka, který byl na setkání poprvé:
Zdarec jmenuji se Miloš, jsem gay a je mi 19 let. Chtěl bych něco napsat o návštěvně klubovny Studu, kde se konalo setkání náctiletých gayů a kterého jsem se zúčastnil.
Na začátek jsem se o této akci dozvěděl z internetu. Nejdříve mně ani nenapadlo, že bych tam šel, ale nakonec jsem si řekl proč ne – nějak musím začít – tím myslím coming out. Já jsem to řekl pouze mamce (mám už jenom ji) asi tak před rokem a ta se k tomu moc ani nevyjadřovala a ani jsme o tom vůbec nemluvili i když bych chtěl, ale nemám odvahu.
Když jsem dorazil do Brna, tak jsem nejdříve chodil po obchodech a pak už konečně šel na to setkání. Když jsem se blížil k budově, tak mě začala docházet odvaha a pořád se díval jestli mě někdo nesleduje, to jsem však naštěstí překonal. Toto setkání bylo poprvé na tomto novém místě, proto nebylo vůbec označené. Po vstupu do dvora jsem se proto musel někoho zeptat – to mě moc nešlo, hlavně když sem měl říct co je to za setkání. Paní a pak pán mě však úplně normálně odpověděli, že tam v těch dveřích se něco takového koná – to mě potěšilo.
Když jsem zaklepal, tak mě otevřela holka a zeptala se mě co chci – v tom sem začal koktat – ta to pohotově pochopila a uvedla mě dál. Vevnitř byli zatím jenom pořadatelé. Usadil jsem se a očekával další příchozí. Během chvíle přišli ostatní, usadili se a tím to začalo. Většina z nich na tomto setkání už byla, a proto si mezi sebou normálně povídali, ale jenom já si připadal jak trn v oku.
Pořadatelka Katka (velice příjemná holka) začala povídat obecně k této akci a po chvilce vysvětlila první program. Ten byl takový, že jsme měli na lístečky napsat něco o sobě bez jména, jako kdybychom to chtěli podat do inzerátu. Všichni začali v pohodě psát, jenom já jsem zůstal jak opařený. Až všichní dopsali, tak se čekalo pouze na mě, tak jsem vymyslel pár blbostí a odevzdal. Potom jsme si ty lístky zas losovali nazpět a měli uhodnout, kdo to z dotyčných je. Po ukončení tohoto programu jsem se cítil úplně uvolněně a normálně jsme si povídali.
Pak jsme přešli k hlavnímu tématu setkání „Co se nám líbí na partnerovi a co ne“. K tomu jsme dostali papíry, které byly rozděleny na 4 ikony: líbí se mi- , nelíbí se mi- , snesl bych- a nesnesl bych- a na ty jsme měli nalepit nastříhané slova např. chlupaté tělo, opálené tělo, křivé zuby, plešatý, malé nohy, modré oči, orální sex, něžný sex, beroucí sex atd. Některé slova však bylo těžké někam umístit a každý jsme pod tím mínili něco jiného např. dávající sex (buď ten, kdo druhému partneru rád dává sex nebo ten, kdo se na ulici živí jako prostitut).
Během toho už byla v místnosti skvělá nálada a přitom jsme se i smáli. Po vylepení jsme papíry vyvěsili na provázek a pak hodnotili a rozebírali jak to dopadlo. Já se mezitím vyptával ostatních jak žijí, jak prožili svůj coming out a na mnoho dalších otázek a rad. To už měl být konec setkání, nikomu se však jít vůbec nechtělo. Po skončení jsme se ještě někteří dohodli, že se sejdeme i s Katkou a s Martinem (taky skvělý kluk) v klubu Áčko, kde jsme se bezvadně bavili do pozdních hodin.
Na závěr bych chtěl říct, že to pro mě mělo velký přínos, dozvěděl se nové věci a ty, které mě zajímaly a hlavně jsem si tam našel bezvadné nové přátele, kteří mě dodali odvahu a kterých moc nemám. Taky chci ještě říct, že na příští setkání určitě přijdu a těm kdo o tom jenom přemýšlejí radím, ať příště přijdou, protože to pro ně bude znamenat jenom velké plus v jejich životě.
Sepsal Miloš
A pro změnu něco od partnerské dvojice pravidelných návštěvníků:
Ahojda!!! Jmenuji se Radek a je mi 19. Na setkání jsem přijel se svým klukem Tomášem, který je stejně starý jako já.
Na setkání jezdíme pravidelně, ale do nové klubovny Studu jsme přišli poprvé. Do Brna jsme dorazili již v poledne. Máme Brno moc rádi. Procházeli jsme město. Místo setkání jsme našli bez problémů. Když jsme zavítali do klubovny, přivítali nás již usměvaví organizátoři Katka, Martin a Petr.
Po krátkém úvodu, co je to vlastně Stud, začala první hra. Začali jsme se seznamovat a to formou inzerátů. Každý měl napsat své vlastnosti. Úkolem ostatních bylo poznat, kdo se pod těmito indiciemi ukrývá. Někteří psali slohové cvičení, jiní se naopak červenali a nevěděli co psát, ale nakonec vše dopadlo velmi dobře.
Dalším úkolem bylo poznat partnerovo tělo. Co se nám na něm líbí a co naopak ne, formou nalepování na list papíru. Některé vlastnosti jsme ani nevěděli, co ani znamenají. Nakonec však vyšlo najevo, že většina z nás nemusí mít kluka s malýma nohama, velkým nosem a se zájmem o anonymní sex. Někteří zvolili i originální způsob lepení a to závěrečným přelepením celé práce lepící páskou.
Ačkoliv byl program původně naplánován do 19 hodin, velice se nám tam líbilo. Nakonec setkání skončilo krátce před 20. hodinou. Člověk na setkání najde spoustu nových kamarádů. Ví, že na světě není sám. Někdy zde člověk může najít i lásku. Po skončení setkání část z nás odešla do restaurace Áčko, kde někteří z nás vydrželi až dlouho do noci. Velice se nám setkání líbilo. Je to pro nás úplně jiné odreagování. Našli jsme zde za celou dobu spoustu nových kamarádů. Moc se těšíme na další setkání, až se zase všichni uvidíme a doufám, že příjdou i nějací nový lidičky.
Pá Ráďa a Tom
